Portrét. Když fotím portrét, postupně vše začíná do sebe zapadat. Je to jako by se rozehrávala píseň, kdy jeden po druhém nastupují nástroje. Světlo, výraz, nálada, barvy, kompozice, póza, gesta. Vše začíná ladit. Postupně se rozprostírá mezi fotografem a portrétovaným porozumění a důvěra. Ve výsledné portrétní fotografii jsou vždy přítomné obě osobnosti. Portrét je pohledem fotografa na portrétovaného, jejich setkáním, fotografovou výpovědí o portrétovaném. Interpretací.
Portrét, fashion, glamour, akt. V současné živnostenské fotografii v Česku se převážná většina portrétní fotografie a portrétních fotografů řadí do podivného konglomerátu fotografických žánrů. V internetových katalozích figurují pod označením, jímž začíná tento odstavec. Portréty se nesou v duchu fotografií z módních a moderních life-stylových časopisů, magazínů plných ženské krásy a erotična. Spousta takových fotek i modelek jsou krásné, řemeslně dokonalé, mnohdy nápadité a s atmosférou. Nicméně ne ke všem se tento styl hodí. A tak vznikají spíše parodie, zesměšňující portrétovaného i samotný styl.
Portrét, portrét, portrét. Pro mne je portrét žánrem sám pro sebe. Kde fyzická krása je jen jednou z mnoha krás, které lze portrétní fotografií zachytit. Výraz, jedinečnost osobnosti, můj vztah k portrétovanému, to vše mne zajímá. Hledáček fotoaparátu je magickým okénkem, který to vše umožňuje zahlédnout. Hledám onu souhru, harmonii různých složek, ze kterých se složí melodie a píseň o osobě, kterou portrétuji.